Museum of Memories

______________________________
Info in Norwegian
MINNENES MUSEUM
Vi kan ikke helt stole på minnene våre, og allikevel eksisterer det ingen annen virkelighet enn den vi bærer med oss i hukommelsen. Hvert øyeblikk vi lever, får sin betydning takket være fortiden. Nåtid og fremtid ville miste all mening hvis fortiden var visket ut av bevisstheten vår. Mellom oss selv, og ingenting, står vår evne til å minnes.NIE setter opp sitt eget lille flyktige museumsbygg. Inne i et rom fylt av minner rekonstruerer fem mennesker et liv som er slutt. To brødre, en nabo, en lærer og en kjæreste. Med varme, musikk, og humor forteller de historier om en de har mistet.En bror, en elev, en nabogutt, den første kjærligheten.
Publikum sitter tett sammen inne i det intime lokalet som kan minne om et arkivrom, og opplever skuespillerne og historiene på nært hold. Etter forestillingen åpner skuffene i arkivet seg, og blir til et lite museum, et refleksjonsrom med ulike sanseopplevelser som kan vekke assosiasjoner til eget liv og egne minner.

______________________________
Info in Czech
MUZEUM VZPOMÍNEK
Na své vzpomínky se nemůžeme zcela spoléhat, zároveň však neexistuje žádná jiná realita než ta, kterou si právě ve vzpomínkách neseme. Každý prožitý okamžik, nabývá významu jedině díky minulosti. Kdyby z našeho vědomí někdo vymazal minulost, ztratily by přítomnost a budoucnost veškerý význam. Od nicoty nás dělí jen naše schopnost uchovávat věci v paměti.

Představení Muzeum vzpomínek se odehrává v přenosném muzeu vytvořeném ze 70 m2 rezavých kartoték. Pět postav zde znovu skládá dohromady jeden lidský život, který skončil. Dva bratři, soused, učitelka a přítelkyně. S něhou, humorem a s živou hudbou vyprávějí příběhy o člověku, jehož ztratili. O bratrovi, studentovi, chlapci ze sousedství, první lásce.

Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném malém prostoru připomínajícím archiv a herce i příběhy mají doslova na dosah ruky. Po představení se rezavé zásuvky otevřou a z předmětů, jež v sobě skrývají, tak vznikne výstava. Místo se promění v malé muzeum, prostor, který jitří smysly a podněcuje k úvahám o našich vlastních životech a vzpomínkách.

„Tato inscenace vznikla z potřeby a přání vytvořit umělecké dílo, které by se zabývalo obtížnými tématy, jako je smrt a sebevražda, na platformě, která by poskytla větší prostor k zamyšlení. Obě tato témata jsou v mnoha společnostech a kulturních kontextech vnímána jako tabu. Mým cílem bylo tato tabu otevřít a vytvořit fyzický i mentální prostor, kde můžete svobodně plakat i smát se, být divákem a zároveň účastníkem.“ Kjell Moberg, režisér a autor koncepce